DĚTI

Dyslálie

    Dyslálie (patlavost) je neschopnost používat jednotlivé hlásky či skupiny v mluvené řeči podle stanovených ortoepických norem. Hláska je tvořena na nesprávném místě nebo nesprávným způsobem. Správná výslovnost dítěte školního věku je jednou z podmínek jeho školní úspěšnosti. Na správném vývoji řeči a artikulace má také výrazný podíl kvalita řeči rodičů. Dyslálie je nejčastější poruchou komunikačních schopností u dětí. Častěji se vyskytuje u chlapců, kteří tvoří až dvě třetiny dětí přijatých do logopedické péče.    ....více

 

Opožděný vývoj řeči

    Opožděný vývoj řeči může být dominujícím příznakem klinického obrazu, nebo se může vyskytovat jako součást jiných vývojových poruch (mentální retardace, dětská mozková obrna, vady a poruchy sluchu, vady a poruchy zraku a někdy je přítomen i u tělesného postižení). Opožděný vývoj lze z hlediska průběhu vývoje řeči klasifikovat jako:    ....více

 

Vývojová dysfázie

    Tato porucha řeči je charakterizována velice širokým spektrem příznaků. Řadíme ji mezi vývojové poruchy řeči. Za její příčinu je považována porucha centrálního zpracování řečového signálu, hovoříme o difuzním postižení centrálního nervového systému. Objevuje se spíše u chlapců (chlapci převažují přibližně v poměru 4:1).    ....více

 

Balbuties

    Balbuties (koktavost, narušená dynamika řeči) – je jedním z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti. Má často mimořádně nepříznivý dopad na osobnost člověka, jeho školní, pracovní a sociální adaptaci. Pokusy o její léčbu jsou dlouhodobě předmětem zájmu mnoha medicinských i společenskovědních oborů. Existuje proto také velké množství terapeutických přístupů, ale současně i vysoké procento recidiv a terapeutických neúspěchů.   ....více

 

Breptavost ( tumultus sermonis)

    Bretptavost stojí v porovnání s ostatními poruchami řeči poněkud v ústraní. Její klinický obraz je ve značné míře podobný symptomům lehké mozkové dysfunkce (motorická nestabilita, poruchy koncentrace, nedostatky jemné motorické koordinace, výskyt nevhodných typů laterality, drobné poruchy vnímání aj.). Podobně jako u koktavosti se z hlediska možné příčiny uvažuje o poruše zpětnovazební regulace řeči. Nezřídka se obě poruchy vyskytují současně.   ....více

 

Huhňavost (rhinolalia)

    Huhňavostí označujeme poruchu řeči, jejíž příčinou je insuficience velofaryngálního mechanismu (nedostatečná funkce patrohltanového uzávěru). Patrohltanový uzávěr je mechanismus, který při mluvené řeči zajišťuje uzavření horní části nosohltanu pohybem měkkého patra vzhůru a dozadu k zadní stěně hltanu. Odděluje tedy při mluvě dutinu ústní od dutiny nosní.    ....více

 

Palatolálie

    Palatolálie je vada řeči provázející rozštěp patra, popřípadě rozštěp patra a rtu nebo rozštěp rtu, patra a čelisti. Zvláštním typem rozštěpu je tzv. submukózní (podslizniční) rozštěp nebo vrozené zkrácení měkkého patra. Všechny jsou důsledkem orgánového defektu. Dříve byl člověk s rozštěpem pro svůj vzhled a špatnou srozumitelnost řeči často ze společnosti vyřazován. V dnešní době jsou děti s rozštěpy po narození dispenzarizovány a je jim věnována komplexní péče.   ....více

 

Dysartrie (porucha článkování řeči) a anartrie

    Dysatrií označujeme poruchu motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy. Zahrnuje celou řadu typů či syndromů řečových poruch, které jsou způsobeny ve svalové kontrole řečových mechanismů. Jsou postiženy v různé míře a rozsahu respirace (dýchání), rezonance a artikulace (výslovnost).   ....více

 

Poruchy čtené a psané řeči

    Specifické poruchy učení (SPU) nelze chápat pouze jako izolované poruchy, je třeba si uvědomit, že zasažena bývá celá osobnost postiženého. Omezen je zejména přístup k získávání informací prostřednictvím čtení. Školní prospěch často neodpovídá skutečným možnostem a vynaloženému úsilí postiženého, opakované neúspěchy vedou k jeho rezignaci, narušují sebehodnocení a sociální vztahy dítěte.    ....více

 

Vady a poruchy sluchu

    K normálnímu rozvoji řeči je sluch nezbytný.  Vrozená těžká sluchová vada nebo sluchová vada získaná v předřečovém období mají trvalé následky pro vývoj osobnosti postiženého dítěte. Aby se následky sluchového postižení co nejvíce omezily, je důležité sluchovou vadu co nejdříve diagnostikovat a určit typ a velikost sluchové ztráty.    ....více

 

Pervazivní vývojové poruchy

    Pojem pervazivní můžeme přeložit jako pronikavý, prostupující, celou osobnost zachvacující. Jedná se o skupinu poruch, které se svým obrazem vyčleňují a odlišují od jiných kategorií. Jejich projevy jsou  trvalé, postihují více psychických funkcí a vyskytují se u nich příznaky, které se liší od normálního vývoje..    ....více

 

Aspergerův syndrom

    Tímto termínem označujeme atypický nebo disharmonický vývoj osobnosti s dominující poruchou v oblasti sociálních vztahů.  Jedná se o podobné postižení jako autismus, ale při nadprůměrných rozumových schopnostech a dobře rozvinuté řeči.    ....více

 

Mutismus

   Mutismus je pokládán za hraniční problematiku mezi klinickou  logopedií, foniatrií a psychiatrií.
Jedná se o obvykle neurotickou reakci na mimořádný zážitek nebo je projevem akutního psychotického onemocnění. Může vzniknout náhle po těžkém psychotraumatu, nebo jako reakce na přetěžování, nesprávný styl výchovy a po těžkých stresových situacích.    ....více

 

Poruchy hlasu

    Oborem, který se diagnostikou a léčbou poruch hlasu zabývá, je foniatrie.
Poruchy hlasu se projevují chrapotem (dysfonií). Závažnost chrapotu může být různého stupně - od lehkého zastření, přes silný chrapot až do úplného bezhlasí – afonie. Chrapot je pouze příznakem onemocnění hrtanu, nikoli nemocí samou.    ....více

 

Alternativní a augmentativní komunikace

    AAK je oblast klinické praxe, která se pokouší kompenzovat (po určitou dobu nebo trvale) projevy poruchy a postižení u osob se závažnými expresivními komunikačními poruchami (tj. se závažným postižením řeči, jazyka a psaní).    ....více