DĚTI
Dyslálie
Dyslálie (patlavost) je neschopnost používat jednotlivé hlásky či skupiny v mluvené řeči podle stanovených ortoepických norem. Hláska je tvořena na nesprávném místě nebo nesprávným způsobem. Správná výslovnost dítěte školního věku je jednou z podmínek jeho školní úspěšnosti. Na správném vývoji řeči a artikulace má také výrazný podíl kvalita řeči rodičů. Dyslálie je nejčastější poruchou komunikačních schopností u dětí. Častěji se vyskytuje u chlapců, kteří tvoří až dvě třetiny dětí přijatých do logopedické péče. ....více
Opožděný vývoj řeči
Opožděný vývoj řeči může být dominujícím příznakem klinického obrazu, nebo se může vyskytovat jako součást jiných vývojových poruch (mentální retardace, dětská mozková obrna, vady a poruchy sluchu, vady a poruchy zraku a někdy je přítomen i u tělesného postižení). Opožděný vývoj lze z hlediska průběhu vývoje řeči klasifikovat jako: ....více
Vývojová dysfázie
Tato porucha řeči je charakterizována velice širokým spektrem příznaků. Řadíme ji mezi vývojové poruchy řeči. Za její příčinu je považována porucha centrálního zpracování řečového signálu, hovoříme o difuzním postižení centrálního nervového systému. Objevuje se spíše u chlapců (chlapci převažují přibližně v poměru 4:1). ....více
Balbuties
Balbuties (koktavost, narušená dynamika řeči) – je jedním z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti. Má často mimořádně nepříznivý dopad na osobnost člověka, jeho školní, pracovní a sociální adaptaci. Pokusy o její léčbu jsou dlouhodobě předmětem zájmu mnoha medicinských i společenskovědních oborů. Existuje proto také velké množství terapeutických přístupů, ale současně i vysoké procento recidiv a terapeutických neúspěchů. ....více
Breptavost ( tumultus sermonis)
Bretptavost stojí v porovnání s ostatními poruchami řeči poněkud v ústraní. Její klinický obraz je ve značné míře podobný symptomům lehké mozkové dysfunkce (motorická nestabilita, poruchy koncentrace, nedostatky jemné motorické koordinace, výskyt nevhodných typů laterality, drobné poruchy vnímání aj.). Podobně jako u koktavosti se z hlediska možné příčiny uvažuje o poruše zpětnovazební regulace řeči. Nezřídka se obě poruchy vyskytují současně. ....více
Huhňavost (rhinolalia)
Huhňavostí označujeme poruchu řeči, jejíž příčinou je insuficience velofaryngálního mechanismu (nedostatečná funkce patrohltanového uzávěru). Patrohltanový uzávěr je mechanismus, který při mluvené řeči zajišťuje uzavření horní části nosohltanu pohybem měkkého patra vzhůru a dozadu k zadní stěně hltanu. Odděluje tedy při mluvě dutinu ústní od dutiny nosní. ....více
Palatolálie
Palatolálie je vada řeči provázející rozštěp patra, popřípadě rozštěp patra a rtu nebo rozštěp rtu, patra a čelisti. Zvláštním typem rozštěpu je tzv. submukózní (podslizniční) rozštěp nebo vrozené zkrácení měkkého patra. Všechny jsou důsledkem orgánového defektu. Dříve byl člověk s rozštěpem pro svůj vzhled a špatnou srozumitelnost řeči často ze společnosti vyřazován. V dnešní době jsou děti s rozštěpy po narození dispenzarizovány a je jim věnována komplexní péče. ....více
Dysartrie (porucha článkování řeči) a anartrie
Dysatrií označujeme poruchu motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy. Zahrnuje celou řadu typů či syndromů řečových poruch, které jsou způsobeny ve svalové kontrole řečových mechanismů. Jsou postiženy v různé míře a rozsahu respirace (dýchání), rezonance a artikulace (výslovnost). ....více
Poruchy čtené a psané řeči
Specifické poruchy učení (SPU) nelze chápat pouze jako izolované poruchy, je třeba si uvědomit, že zasažena bývá celá osobnost postiženého. Omezen je zejména přístup k získávání informací prostřednictvím čtení. Školní prospěch často neodpovídá skutečným možnostem a vynaloženému úsilí postiženého, opakované neúspěchy vedou k jeho rezignaci, narušují sebehodnocení a sociální vztahy dítěte. ....více
Vady a poruchy sluchu
K normálnímu rozvoji řeči je sluch nezbytný. Vrozená těžká sluchová vada nebo sluchová vada získaná v předřečovém období mají trvalé následky pro vývoj osobnosti postiženého dítěte. Aby se následky sluchového postižení co nejvíce omezily, je důležité sluchovou vadu co nejdříve diagnostikovat a určit typ a velikost sluchové ztráty. ....více
Pervazivní vývojové poruchy
Pojem pervazivní můžeme přeložit jako pronikavý, prostupující, celou osobnost zachvacující. Jedná se o skupinu poruch, které se svým obrazem vyčleňují a odlišují od jiných kategorií. Jejich projevy jsou trvalé, postihují více psychických funkcí a vyskytují se u nich příznaky, které se liší od normálního vývoje.. ....více
Aspergerův syndrom
Tímto termínem označujeme atypický nebo disharmonický vývoj osobnosti s dominující poruchou v oblasti sociálních vztahů. Jedná se o podobné postižení jako autismus, ale při nadprůměrných rozumových schopnostech a dobře rozvinuté řeči. ....více
Mutismus
Mutismus je pokládán za hraniční problematiku mezi klinickou logopedií, foniatrií a psychiatrií.
Jedná se o obvykle neurotickou reakci na mimořádný zážitek nebo je projevem akutního psychotického onemocnění. Může vzniknout náhle po těžkém psychotraumatu, nebo jako reakce na přetěžování, nesprávný styl výchovy a po těžkých stresových situacích. ....více
Poruchy hlasu
Oborem, který se diagnostikou a léčbou poruch hlasu zabývá, je foniatrie.
Poruchy hlasu se projevují chrapotem (dysfonií). Závažnost chrapotu může být různého stupně - od lehkého zastření, přes silný chrapot až do úplného bezhlasí – afonie. Chrapot je pouze příznakem onemocnění hrtanu, nikoli nemocí samou. ....více
Alternativní a augmentativní komunikace
AAK je oblast klinické praxe, která se pokouší kompenzovat (po určitou dobu nebo trvale) projevy poruchy a postižení u osob se závažnými expresivními komunikačními poruchami (tj. se závažným postižením řeči, jazyka a psaní). ....více