Ambulance klinické logopedie
horni1000x200pxG

Palatolálie

    Palatolálie je vada řeči provázející rozštěp patra, popřípadě rozštěp patra a rtu nebo rozštěp rtu, patra a čelisti. Zvláštním typem rozštěpu je tzv. submukózní (podslizniční) rozštěp nebo vrozené zkrácení měkkého patra. Všechny jsou důsledkem orgánového defektu. Dříve byl člověk s rozštěpem pro svůj vzhled a špatnou srozumitelnost řeči často ze společnosti vyřazován. V dnešní době jsou děti s rozštěpy po narození dispenzarizovány a je jim věnována komplexní péče.

 

    Palatolálii reprezentuje velké množství jednotlivých příznaků, např. opožděný vývoj řeči a jazyka, typické patologické nahrazování hlásek, zvýšená a snížená nosovost, porušený zvuk souhlásek v důsledku nedostatečného intraorálního tlaku vzduchu, porucha artikulace, porucha hlasu, porucha artikulace jako důsledek poruchy sluchu, narušené koverbální chování – grimasy různého druhu, např. krčení nosu, zvedání nosních křídel. Neexistují však dva lidé s rozštěpem patra, kteří by měli stejně porušenou řeč. Výskyt jednotlivých příznaků je velmi variabilní. Nejtypičtějšími jsou ovšem poruchy rezonance a artikulace.

 

    V předřečovém období se vývoj řeči dítěte s rozštěpem neliší od vývoje řeči zdravého dítěte. Změna nastává v období, kdy dítě začíná napodobovat zvuk slyšených slov a vytvářet svá první slova. Dítě s těžším stupněm rozštěpu je v důsledku své orgánové vady už v předřečovém stadiu ochuzeno o některé činnosti, které sice bezprostředně s řečí nesouvisejí, ale ve vývoji řeči mají důležitou úlohu – sání, žmoulání a mlaskání jsou činnosti, při kterých je nutné používat jazyk, rty a čelisti. Dítě s rozštěpem nemá možnost získávat základní pohybové dovednosti mluvidel. V období pudového a napodobovacího žvatlání pak vydává takové zvuky, které mu jeho poškozený artikulační orgán dovolí.

 

    Změněné podmínky artikulace hlásek způsobují přemáhání fyziologické funkce hrtanu, který se podílí na tvoření hlasu. Důsledkem toho je pak vznik poruchy hlasu – hyperkinetické dysfonie.

 

    U některých dětí s rozštěpovými vadami v oblasti obličeje je postižena i neverbální komunikace (souhyby mimického svalstva, setřelá mimika, odchylný způsob gestikulace, zesílené modulační faktory řeči, maskování jizev např. knírem).

 

    Úprava artikulace u dítěte s palatolálií vyžaduje podstatně delší čas než je tomu u dyslálie, a to i v případě že vývoj řeči nebyl opožděn.

 

    Péče o dítě s rozštěpem je vždy týmová a komplexní. Pro její zabezpečení je nezbytná úzká spolupráce lékařských a nelékařských oborů a jejich vzájemná komunikace. Základními odborníky v týmu jsou:
  • z lékařských oborů – neonatolog, pediatr, plastický chirurg, foniatr, stomatolog – ortodontista eventuálně i stomatochirurg, genetik, teratolog;
  • z nelékařských oborů – klinický logoped, klinický psycholog, pedagog, případně speciální pedagog.
    Proces léčby je dlouhodobý a probíhá prakticky od narození do dospělosti. S rozvojem technických i ekonomických možností specializovaných pracovišť se posouvá doba operací dětí do ranějšího věku. V současné době je specializovaná chirurgická péče v ČR soustředěna do dvou center – v Praze a Brně.